30 Seconds To Mars - This Is War (2009)
Hodnocení 7/10
Když kapela před lety začínala, jedním z trumfů byla postava herce Jareda Leto za mikrofonem. Za svoji dvanáctiletou existenci se ale 30 Seconds To Mars podařilo od téhle nálepky oprostit a fungovat jako zralá skupina, za kterou mluví především její hudba. To je ostatně patrné i z jejich nového alba.
Když před lety sourozenci Jared a Shannon Leto zakládali kapelu, velkým očekáváním nejspíš neoplývali. Patrně si od celého projektu neslibovali víc než hraní na oslavách přátel z herecké branže a občasné vystupování v lokálních klubech po Kalifornii. Jenže události nabraly zcela jiný směr a z 30 Seconds To Marsse stala skupina, která si vysloužila označení “velká”. Po čtyřech letech od vydání veleúspěšné na konci loňského roku vydali v pořadí třetí album.
Docela dobře si dovedu představit, jak v začátcích jejich PR team uvažoval, jakým způsobem je zmedializuje. Ostatně nálepka parta, kde hraje ten hollywoodský herec svoji práci odvedla. Jenže pak se stalo něco, co očekával jenom málokdo. Víc než kapela s hvězdou za mikrofonem, 30 Seconds To Mars 30 o sobě stále hlasitěji dávali vědět prostřednictvím samotné hudby.
Formace si vždycky ve svém projevu potrpěla na rozmáchlá gesta. Ovšem výraz rozmáchlá není v tomhle případě myšlen coby synonymum pro prázdná. S nosnými motivy 30 Seconds To Mars pracovali už na albové dvojce, takže když s podobnými postupy Jared Leto a spol. přichází na “This Is War,” bude patrně málokdo překvapen. Co ovšem nejednoho příznivce zarazí, je fakt, kam se odvážili pokročit. Zásoba výrazových prostředků se totiž rozšířila o okázalé, skoro až hymnické motivy. Téměř každá z dvanácti skladeb obsahuje mnohohlasé sbory. Výsledkem je pak doslova pompézní atmosféra. Údajně byly všechny vícehlasy nazpívány fanoušky kapely… Podstatný je fakt, jakým způsobem tyto prvky výsledný dojem obohacují a posouvají zase o kus dál. Svůj díl na tom nesou elektronické aranže stejně jako Jaredův vzletný vokál.
V souvislosti s “This Is War” se o žádných převratech v hudební historii mluvit nedá. Ostatně je nepravděpodobné, že by muzikanti podobné ambice vůbec kdy měli. V zásadě lze říct, že album kopíruje to podstatné, co současná rocková hudba nabízí. Zároveň naplno využívá moderních postupů a aktuálních technologických možností. Kolekci tak lze vnímat jako názornou ukázku, jak se dá dělat rocková hudba deset let od začátku nového tisíciletí.
Ondřej Michal (psáno pro musicserver.cz)
